Vlčnov - malebná slovácká obec s více než třemi tisíci obyvatel, ležící nedaleko Uherského Brodu, je typická nejen svým stylem, folklórem, pěknými písničkami či dobrým vínem, ale i svými dějinami. Důkazy o tom, že život pulzoval už v dávných dobách, dokládají jednotlivé archeologické nálezy z našeho katastru.

Vlčnov je v dochovaných dokumentech vzpomínán už v roce 1264, i když podle odborného odhadu jsou počátky vzniku poněkud staršího data, písemně bohužel nedochovaného. Obec byla od 13. století v držení pánů z Riesenburka, kteří zde vlastnili tvrz. Vlčnov měl tehdy určité dominantní postavení, neboť byl střediskem tzv. "lucké provincie". Později byl Vlčnov tzv. markraběcím lénem, které markrabí Jošt udělil pánům z Kravař. V pohusitské době si postavení upevnil Burian z Vlčnova, který získal nejen statky, ale i určitý politický respekt. Zakoupil totiž v roce 1449 hrad Světlov, který se stal po Vlčnově jeho rodinným sídlem. Tento významný rod se ještě v polovině 16. století, ač už Vlčnov dávno nevlastnili, psali s přídomkem "z Vlčnova".

V roce 1506 získal Vlčnov od Buriana Jan z Kunovic, a osudy obce se tím spojují s Uherským Brodem, sídlem kunovických feudálů. Vlčnov tak ztratil svoji určitou prioritu a stává se pouze řadovou obcí panství. Na tuto dobu upomíná stará památka - náhrobní kámen v místním kostele, kde je psáno, že zde Matouš z Kunovic, který byl bratrem majitele panství, v roce 1560 pochoval své dva syny. Téměř celé století byli kunovičtí feudálové neomezenými pány Vlčnova

Roku 1611 bylo celé panství, a tím i Vlčnov, odprodáno za 153 000 zlatých Oldřichovi z Kounic. Tento rod pak naši obec vlastnil a byl s ní úzce spjat až do našeho století.

V letech 1914 - 1918, po vypuknutí 1. světové války, odešlo na frontu 409 Vlčnovjanů, z nichž 58 se už nevrátilo a položilo své životy na evropských bojištích. V průběhu osvobozovacích bojů 2. světové války padlo v okolí Vlčnova 34 rumunských vojáků. Z obyvatel obce si válka vyžádala oběti 14 občanů, ať už nezvěstných, popravených či umučených v koncentračních táborech.

Od války prošel Vlčnov ještě mnoha dalšími změnami, než se stal takovým, jakým je dnes, tedy obcí se třemi tisíci obyvatel, moderní zástavbou, s rozvíjející se obchodní a podnikatelskou činností, ale i obcí se svými folklorními tradicemi, zvyklostmi, krásným krojem, dobrým vínem a vůbec vším, co ho utváří a jak ho zná nejen ten okolní, ale i vzdálenější svět. Nechť se mu tedy daří i nadále.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vlcnov.cz