PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 22.10.2021
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Naučná stezka Soos [ Naučná stezka ]

Bezbariérový přístup.

Začátek: Nový Drahov - Kateřina
Konec: totožný se začátkem
Délka: 1 + 1 km
Počet zastávek: 14
Zaměření: geologie, botanika, zoologie
Typ stezky: pro pěší a vozíčkáře
Náročnost: lehká, nenáročná trasa
Čas pro prohlídku: 1 - 2 hodiny
Značení: upravená cesta, informační panely v terénu
Průvodce: prospekt (na objednávku i průvodcovská služba)
Doba návštěvy: od 1. 3. do 15. 11. (mimo sněhovou pokrývku)
Mapa: Západočeské lázně
Poznámky: na stezku se platí vstupné, platí i do muzejní expozice
Správce stezky: městské muzeum Františkovy lázně
Stav stezky: v pořádku
Pověřená obec: Františkovy lázně

Soos
V západních Čechách jsou stovky minerálních pramenů. Některé jsou využívány pro léčebné a lázeňské účely, jiné k pití a jen část zůstala v původním, přirozeném stavu. Jedno však mají společné - jsou to dozvuky poslední sopečné činnosti u nás. Na Chebsku máme i naši nejmladší sopky - Komorní a Železnou hůrku. Obě soptily z geologického hlediska před nedávnem - před pouhými 300 000 lety.
Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.
Takové podmínky vyhovovaly jednobuněčným řasám - rozsivkám. Rozsivky si tvoří křemičité dvoudílné schránky Vypadají jako malé krabičky - mají víko a dno. Žijí jak ve sladkých vodách, tak i v moři. Během roku mají dvě období rozvoje - na jaře a na podzim. Na dně se tak každý rok usadí dvě vrstvičky zvláštní usazeniny - křemeliny. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika m. Zajímavá je i přítomnost mořských rozsivek, které u nás jinde nenajdeme.
Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.
Kysličník uhličitý není dýchatelný. Vzhledem ke své váze se drží při zemi. Zde se ho však bát nemusíte. Krajina je tak plochá, že i nejslabší závan jej zcela rozptýlí. Nehrozí ani utopení v rašelině. Přesto se držte vyznačené cesty. I když nejste sami ohroženi, můžete i neúmyslně poškodit zdejší přírodní unikáty.
Půda je zde prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha se pokrývá krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými kysličníky železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak velký, že na části území prakticky nerostou žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují a najdeme je proto jen zde.
Na Soosu byly dva větší prameny podchyceny a můžeme je proto i ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající. Jeho jímka je nově upravena (dříve se voda z pramene mísila s vodou z okolního rašeliniště a byla zdravotně závadná).
Někdy se říká, že Soos je zlomek zachované pravěké třetihorní krajiny. Do určité míry je to pravda - z třetihor u nás máme víc míst, kde jsou vrstvy diatomitu, rozsivky se vyskytují i v Sokolovské pánvi ve vrstvách nad svrchní slojí. Sopečná činnost tehdy právě probíhala a minerálních pramenů i vývěrů plynů bylo daleko víc. Mnoho věcí však bylo jiných - teplejší podnebí, jiný reliéf krajiny, jiná říční síť.
Rozsivková zemina se zde dříve i těžila. Má totiž nejrůznější možnosti využití - jako lešticí prášek, používá se k výrobě skla, kameniny a velmi lehkých cihel, lze ji přidávat do zubních past, byla dokonce pojídána (především Laponci a Číňané). V r. 1867 přidal Alfréd Nobel k jednomu váhovému dílu rozsivkové zeminy tři díly nitroglycerinu - a vynalezl dynamit.
Na naučnou stezku se dostaneme jen se vstupenkou. Vstupenka však platí i pro návštěvu přírodního geologického parku, kde jsou vystaveny velké bloky hornin z Chebska, dále pro muzeum přírody Chebska a do nově zbudovaného Muzea dinosaurů.
Muzeum dinosaurů se pyšní modely několika druhů dinosaurů v přirozené velikosti. Dinosauři jsou populární zvířata, z území naší republiky po nich máme jen málo nálezů. Žili v druhohorách, a právě z druhohor v celém širokém okolí není vůbec nic. Expozice je však zaměřena na geologii a vývoj života, exponáty má prakticky z celé naší republiky. Po odstranění chyb v určení některých exponátů a doplnění o místní nálezy bude ještě zajímavější.

Parametry naučné stezky:
Začátek Nový Drahov - Kateřina u železniční stanice, konec tamtéž, délka 2 km, lehká, trasa bezbariérově upravená, 14 zastávek, doba prohlídly cca 1 hodina, stezka je určena pro pěší.
Stezka je otevřena od 1. 3. do 15. 11.

Doprava:
Nový Drahov (vlak)

Turistické cesty:
červená značka z Františkových lázní

Zajímavosti v okolí:
Františkovy lázně - minerální prameny, muzeum
Cheb - hrad, muzea, historické budovy
Luby - muzeum hudebních nástrojů
Bublák - přírodní vývěry minerálních vod

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 24.09.2004 v 14:59 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA